Klub přátel Boskovic - Osobnosti Boskovicka

Toul Jan

osvětový pracovník

* 1888 v Borotín

+ 1945

Pozoruhodnou osobností v době první republiky byl v Borotíně Jan Toul. Narodil se roku 1888 a zemřel v roce 1945. Pocházel ze staré písmácké rodiny, jeho předkové byli svobodní sedláci, nepodléhali robotním povinnostem. Jeho dědeček Jan Toul (1812 – 1884) měl hlavní podíl na zřízení evangelické základní školy v Borotíně roku 1886, ke které patřili žáci z osady Frýdentál a žáci z obce Velká Roudka (dříve Hrubá Roudka). Jeho otec Jan Toul (1852 – 1907) vychoval syna řídícím učitelem (1858 – 1923) a druhého syna evangelickým farářem (1845 – 1908). Oba dva působili v Moravči u Pelhřimova.

Jan Toul byl dlouholetým předsedou Místní osvětové komise, ředitelem borotínské záložny, starostou místní Telocvičné jednoty Sokol a podílel se na mnoha dalších funkcích, zvláště pak na významu republikánské strany zemědělského lidu (agrární strana). Měl vyhraněné názory politické, náboženské, humanitní a mírové. Zanechal mnoho písemných dokladů a rukopisů k veřejnému dění a několik záznamů z Borotína. Dne 9. března 1930 zaznamenal dění u příležitosti 80. narozenin T. G. Masaryka v Borotíně, Jevíčku a ve Vanovicích.

Klub přátel Boskovic
	KPB > Osobnosti Boskovicka > Toul Jan
Toul Jan osvětový pracovník * 1888 v Borotín + 1945 Pozoruhodnou osobností v době první republiky byl v Borotíně Jan Toul. Narodil se roku 1888 a zemřel v roce 1945. Pocházel ze staré písmácké rodiny, jeho předkové byli svobodní sedláci, nepodléhali robotním povinnostem. Jeho dědeček Jan Toul (1812 – 1884) měl hlavní podíl na zřízení evangelické základní školy v Borotíně roku 1886, ke které patřili žáci z osady Frýdentál a žáci z obce Velká Roudka (dříve Hrubá Roudka). Jeho otec Jan Toul (1852 – 1907) vychoval syna řídícím učitelem (1858 – 1923) a druhého syna evangelickým farářem (1845 – 1908). Oba dva působili v Moravči u Pelhřimova. Jan Toul byl dlouholetým předsedou Místní osvětové komise, ředitelem borotínské záložny, starostou místní Telocvičné jednoty Sokol a podílel se na mnoha dalších funkcích, zvláště pak na významu republikánské strany zemědělského lidu (agrární strana). Měl vyhraněné názory politické, náboženské, humanitní a mírové. Zanechal mnoho písemných dokladů a rukopisů k veřejnému dění a několik záznamů z Borotína. Dne 9. března 1930 zaznamenal dění u příležitosti 80. narozenin T. G. Masaryka v Borotíně, Jevíčku a ve Vanovicích.
Stránku připravila Eva Šmétková, květen 2019