Klub přátel Boskovic

Okáč Arnošt

Dne 5. srpna roku 2003 ( omlouváme se, že vzpomínku uvádíme s ročním zpožděním) uplynulo 100 let od narození významného chemika, profesora RNDr.Arnošta Okáče, DrSc., člena korespondenta Čs.akademie věd, profesora Masarykovy university v Brně.

Arnošt Okáč se narodil v rolnické rodině v Doubravice nad Svitavou. Po maturitě na reálném gymnaziu v Brně studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a po jejím absolutoriu v roce 1927 zůstal na ní pracovat jako asistent prof. Jana Václav Dubského ( 1892 - 1931), vedoucího ústavu analytické chemie.Svoje odborné znalosti si prohloubil v průběhu několika studijních pobytů v Holandsku ( v roce 1927 a 1931), Německu (1931) a Francii ) 1936 až 1938). V roce 1932 se habilitoval a stal se docentem. Za okupace působil v půdní zkušebně Zemědělských ústavů v Brně.

Nové období v životě a činnosti A.Okáče nastalo po osvobození v roce 1945. Vrátil se na Masarykovu universitu, byl jmenován profesorem se zpětnou působností od roku 1941 a po náhlém úmrtí prof. Dubského se stal v roce 1946 přednostou ústavu analytické chemie. Po počáteční, poválečné obnově pracoviště rozvinul neobyčejně úspěšnou činnost, zaměřenou především na moderní směry analytické chemie. Jeho hlavní pracovní oblastí se stalo použití organických činidel v analytické chemii, fysikálně analytické metody a vzácnější prvky. Mezinárodního uznání a velkého ohlasu dosáhly jeho moderní postupy v kvalitativní analýze, které u nás i v zahraničí postupně vytlačily klasické a nedokonalé soustavy dělení kationtů sirovodíkovým postupem. Pod jeho vedením vznikla také na katedře škola, která rozvíjí moderní metody výzkumu analytického využití komplexů i analytickou chemiivzácnějších prvků.

Prof. Okáč publikoval téměř 150 původních vědeckých prací, šest knižních publikací, řadu vysokoškolských skript a odborných článků. Největší ohlas získalo jeho hlavní dílo „ Analytická chemie kvantitativní“. Tato moderní učebnice se dočkala v letech 1952 až 1961 tří českých a jednoho německého vydání. Svým pojetím patří k nejmodernějším kompendiím svého druhu.

Za zásluhy v oblasti rozvíjení vědy byl prof. Okáč při založení ČSAV v roce 1952 jmenován členem korespondentem ČSAV a v roce 1956 získal vědeckou hodnost doktora chemických věd.

Prof. Okáč nikdy nepatřil k vědeckým specialistům, odtrhnutým od života. Vychoval velké množství absolventů i vědeckých pracovníků a aktivně se zůčastňoval na vědecko-organizační činnosti. Byl členem vědeckých rad fakulty i univerzity i v řídících orgánech ministerstva školství i ČSAV.

Za zásluhy o rozvoj vědecké, pedagogické i organizační činnosti vyznamenali prof. Okáče v roce 1957 vědeckou cenou Osvobození města Brna, v roce 1963 při příležitosti 60. narozenin byl vyznamenánza zásluhy o vědu a školství Řádem práce, později mu ČSAV udělila zlatou čestnou oborovou plaketu Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách. Zlatou medaili mu udělila Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackéhov Olomouci a Univerzita Komenského v Bratislavě.

V roce 1972 odešel prof. Okáč do výslužby, ale přenesl svou trvalou potřebu aktivity do oblasti organizace a řízení vědy a aktivně pracoval i nadále ve vědeckém kolegiu chemie ČSAV a v komisích pro obhajobu kandidátských a doktorských prací.

Prof.RNDr. Arnošt Okáč, DrSc., člen korespondent ČSAV zemřel náhle ve věku 77 let 24. září 1980 v Brně.

Jeho odchodem ztratila Masarykova univerzita a československá chemická věda svého významného představitele.