Klub přátel Boskovic

Karen Jožka

Josef Kirchmann se narodil 4. května 1924 v Boskovicích. Jeho otec, JUDr. Josef Kirchmann - právník, byl v letech 1907-1919 starostou města. Syn Jožka si za války změnil jméno na Karen. Absolvoval gymnázium v Boskovicích a pak studoval hudební vědy na Filozofické fakultě v Brně. Od mládí se zajímal o hudbu. Již na gymnáziu založil kapelu. Jeho o rok mladší bratr Lubomír byl výborný pianista. Hráli nejdříve jako studenti. Po odchodu na studia do Brna založil Jožka Swingový orchestr - Big-band. V původním orchestru měl spolužáky bratry Skotákovy z Dolní Lhoty, Fidlerovy z Vanovic a na kytaru hrál Miroslav Skála (později básník a známá osobnost Brna). Orchestr hrál velmi často do rozhlasu, pořádal koncerty k poslechu, při odpoledních čajích v Besedním domě, spolupracoval s Lubomírem Černíkem a Jiřím Štuchalem. Tito spolu se saxofonistou orchestru Gustava Broma Františkem Navrátilem byli Jožkovi Karenovi za svědky na svatbě, která se konala v boskovickém kostele. Za manželku si vzal Miladu Božkovou z Boskovic.

Bydleli v Boskovicích na náměstí, v domě jeho rodičů, hned vedle dnešní spořitelny. Zde s nimi bydlela i jeho maminka. Později bydlel v Brně na Janouškově ulici, kde měl vlastní byt a v něm velký hudební archiv notového materiálu.

V období 50. let měl Orchestr Jožky Karena velké úspěchy, v rozhlase i na koncertech.

Opakovaně měl odklad vojenské služby. Nakonec jej základní vojenská služba neminula a sloužil 2 roky jako písař v Malackách.

Po návratu z vojny se situace v Brně změnila. Jeho místo v rozhlase obsadil Erik Knirsch. Bylo to částečně způsobeno i politickým zaměřením Jožky Karena. S obtížemi sestavil opět orchestr pod názvem Rytmia. Angažoval do něj Radima Střechu, Mojmíra Kouřila, Miloše Straku. V orchestru však setrval delší dobu pouze Mojmír Kouřil. Ostatní skončili po nástupu na studia medicíny.

Určitým mezníkem ve vývoji bylo vystupování jeho orchestru v divadle Bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo) na Lidické ulici v Brně. Tam působili dlouhodobě. Podle slov Jožky Karena prosperita velkých swingových orchestrů uplynula. Problémy měl v té době i Gustav Brom. Knirsch se držel rozhlasu, Karen divadla a Foret kaváren a tanečních zábav.

Závěrem své kariéry Jožka Karen onemocněl. Pro divadlo skládal a upravoval skladby. Spolupracoval s tanečním orchestrem Sdruženého klubu pracujících v Boskovicích, který řídil Miloš Straka. Život s hudbou mu velice zkomplikovala i politika. Podepsal „Několik vět“. Ty, co tento text podepsali, hlásila rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Měl s tím pak problémy celý další život.

Jožka Karen stále žil na Janouškově ulici v Brně. Do Boskovic po smrti své matky dojížděl příležitostně. Rád se však scházel se svými vrstevníky a hlavně s muzikanty, se kterými dělal dobrou muziku. Zemřel v Brně po těžké nemoci 24. října 1999.

"Muzikou byl prostoupen celý jeho život. Byli jsme přátelé až do konce jeho života. Všichni, kdo jsme s ním hrávali, na něj rádi vzpomínáme." řekl Miloš Straka.