Dokulil Jan
kněz, básníkBásník a kněz Jan Dokulil se narodil 13. července 1910 v Mastníku u Třebíče. Po maturitě na třebíčském gymnáziu v roce 1929 odešel na filosofickou fakultu UK do Prahy, kde studoval angličtinu a češtinu. Studia však nedokončil, neboť se rozhodl pro studium teologie v Brně. V červenci 1935 byl vysvěcen na kněze. Působil v Protivanově, Třebíči, Měříně, později jako farář v Uhřínově. Tam za ním zajížděli jeho literární přátelé Jan Čep, Jakub Deml, Jan Zahradníček, František Halas, Emanuel Frynta a další. Za války zde ukrýval před gestapem příbuzné generála Ludvíka Svobody. Před gestapem také zatajil příbuzné parašutisty Kubiše, kteří byli jeho farníky.
Po změně režimu se stal pronásledovaným on. V červenci 1950 se mu podařilo utéci, když pro něj přijelo komando StB. Dlouhá léta se ukrýval u známých a ve svém úkrytu musel být dokonce tajně operován. V srpnu 1957 ho ale StB přece jen vypátrala a zatkla. Byl odsouzen v prosinci téhož roku na 12 let vězení. V červenci 1965 byl amnestován a v roce 1967, i díky svědectví manželky Ludvíka Svobody, byl plně rehabilitován.
Od ledna 1968, kdy se mohl vrátit ke svému kněžskému povolání, až do své smrti působil jako administrátor ve Svitávce.
Za svého života vydal čtyři básnické sbírky, překlady starokřesťanské poesie a nově vydal Evangelium sv. Matouše z Bible svatováclavské. Od roku 1948 až do své smrti nemohl oficiálně publikovat i když byl literárně činný i v době, kdy se musel skrývat.
Jan Dokulil zemřel 1. února 1974 v nemocnici v Boskovicích.