Chlup Otakar
pedagog, akademikAkademik Otakar Chlup patří k významným rodákům Boskovic. Narodil se 30. srpna 1875 v Boskovicích, v rodině obuvníka, který měl 13 dětí. Obecnou školu vychodil v rodném městě. Gymnázium studoval v Brně, ve Vysokém Mýtě a v Kolíně, kde v roce 1895 maturoval. Na filozofické fakultě pražské univerzity studoval češtinu a francouzštinu. Jako středoškolský profesor působil v Novém Městě na Moravě, v Náchodě a v Praze. V té době vykonal studijní cesty do Anglie, Belgie, Švýcarska a Německa.
Po první světové válce byl jmenován docentem pedagogiky na pražské univerzitě a od roku 1923 byl profesorem pedagogiky na Univerzitě v Brně. V roce 1952 byl jmenován akademikem.
Život Otakara Chlupa byl životem skromného a pokrokového vědce, zaníceného pro českou školu, dítě a učitele. Od roku 1905 vydal řadu pedagogických knižních publikací, z nichž nejznámější byla jeho Pedagogika, která vyšla ve třech vydáních. Napsal rovněž stovky článků a recenzí.
O. Chlup zemřel 14. května 1965 ve věku téměř 90 let.
Na O. Chlupa vzpomínal Otakar Kubín. „Když Otakar Chlup opustil lavice obecné školy, nastoupil jsem též sám do těch dlouhých pořezaných lavic, do nichž byla vryta jména těch, kteří v nich kdysi sedávali.
Otakar Chlup žil vzdálen radovánek. Bývalo ho vidět v polích a pamatuji se, že jednou jsem ho našel v lese na Kopci ležícího s knihou. Má zvědavost mi nedala a v knize jsem rozpoznal učebnici psychologie pro střední školy.
Pak mě ale vítr života zavál za hranice a teprve po delší přestávce sešel jsem se s ním v rodném hnízdě. Krásné letní odpoledne nás vylákalo, abychom si zopakovali jednu z našich procházek, kterou jsme dělávali jako hoši. Byl to výstup ke Třem rybníčkům. Náš hovor se točil kolem umělecké výchovy. Při této debatě, při níž jsme se často zastavovali, došli jsme k prvnímu rybníčku. Jaké bylo naše překvapení. Ten rybník se nám ukázal jako větší louže, do které se skláněly větve silných stromů tam, kde dříve nebylo ani keříčku. Uvědomili jsme si, jak náš duch ve fantazii pracuje a že nám ve vzpomínce ukazuje věci mohutnější a krásnější. Rozloučili jsme se s těmito místy svého mládí a sestupovali jsme zvolna dolů.
V polovině cesty jsme se zastavili a kochali se pohledem na zříceninu hradu. Nové hejno vzpomínek nás pak provázelo při sestupu k potoku, který jsme my starci, po nejistých balvanech přešli, aniž jsme si smočili nohu, tedy právě tak, jako jsme to v těchto místech dělávali, když nám bylo 10 let.“
Akademik Otakar Chlup nikdy ve svém životě nezapomínal na své rodné Boskovice. Město se mu odměnilo tím, že jedna z jeho ulic nese jeho jméno.